Traplice, 1930, Slovácké muzeum v Uherském Hradišti
Dítě ke křtu nesla zpravidla kmotra, kterou doprovázel otec dítěte a porodní bába. Dítě bylo zabalené v peřince, pevně ovázané barevnou tkanicí povijanem. Kmotra je oblečena do typické kombinace starších a novějších oděvních součástí, jaké se nosily v první polovině 20. století. Základ oděvu tvoří dlouhá košilka, přes niž se vážou dvě zástěry. Zadní z černého na jemno vrapeného plátna se nazývá šorec. Vrapy jsou v pase fi xovány výšivkou vytvářející široký pás tzv. formičku. Přední zástěra zvaná fěrtúška bývala ušitá z potištěného vlněného kašmíru, hedvábného damašku nebo brokátu. Fěrtúška se ovinuje kolem šorce a zbylý prostor vyplňují dva vyšívané pásy tráčky. Horní část těla kryje košile, která je pro nošení pod kabátkem redukována na trupovou část zvanou stánek. Přiléhavý pod pasem rozšířený kabátek tzv. kacabajka se rozšířila na konci 19. století a doznala značné obliby. Na hlavě má žena turecký šátek vázaný na záušnice. Kroj doplňují vysoké šněrovací botky s lakovanou holínkou.

(Lit.: Klvaňa 1918, Tarcalová 2013)