Jevišovka, 1900, Moravské zemské muzeum v Brně
Chorvati se na Břeclavsku a Mikulovsku usazovali již v průběhu 16. století. V některých lokalitách zahrnovalo jejich osídlení celou vesnici, jinde to bylo třeba jen několik usedlostí. Především na Břeclavsku žili promísení s domácím obyvatelstvem, a tak není divu, že nosili běžný podlužácký kroj, který se stal dokonce inspirací pro oděv jejich chorvatských příbuzných na Mikulovsku. Muži oblékali do vysokých bot dlouhé úzké kalhoty se dvěma rozparky a vodorovně přisazeným sedlem, jaké se nosily nejen na Podluží, ale též na západním Slovensku. Původně všeobecně užívané modročerné sukno se po polovině 19. století zachovalo pouze na kalhotách ženatých mužů, kdežto svobodní začali nosit nejprve fi alové a posléze červené. Spodní oděv nahrazovala košile z bílého bavlněného plátna, s jejímž střihem jsme se setkali již na Veselsku a Strážnicku. Trup je zavinovací konstrukce s přeloženou přednicí zavázanou na dva páry tkanic, rukávy jsou pravoúhlé s hladkým okrajem. Výraznou dominantou sváteční košile je výšivka, která se soustředí na límečku, přednici a okrajích rukávů. Červeně vyšívaný rostlinný ornament je soustředěn do kruhových rozet, lemovaných pásy, s nezbytným srdcem na hrudi. Na košili se nosila krátká vesta z červeného brokátu, lemovaná na přednicích a průramcích typickou zelenou stuhou. Většina této mužské parády byla ovšem skryta pod krátkým bílým kabátkem, který patřil k typickým součástem oděvu ženatých mužů a v různém provedení se s ním setkáváme i jinde na Slovácku. Nevelký kulovitý klobouk s úzkou střechou je, jak se sluší na ženatého muže, ozdoben jen střídmě barevnou žinylkou.

(Lit.: Malec 1900, Nováková 2000)