Olomoucko, 1880, Vlastivědné muzeum v Olomouci
Výrazným prvkem hanáckého mužského kroje byl po celé 19. století dlouhý plášť s širokým bohatě řaseným límcem, jenž patřil k reprezentativním součástem selského oděvu na střední a západní Hané. Reprezentativní charakter kabátu byl daný netoliko jeho střihem, ale též množstvím, kvalitou a cenou materiálu, jímž bylo jemné modré sukno, ozdobené na límci, přednicích a manžetách rukávů výšivkou s rostlinnými motivy. Výraznou okrasou je též řada velkých okrouhlých knofl íků, napodobujících stříbrné rakouské tolary. Přestože je plášť pokládán za typickou součást hanáckého kroje, jeho střih prozrazuje, že vychází z konstrukce stylových mužských cestovních plášťů první poloviny 19. století. Jejich výrobu zajišťovali řemeslní krejčí usazení ve velkých i menších městech, díky nimž v lidovém oděvu postupně zdomácněla řada oděvních novinek. K nim můžeme zařadit i černý kabátek a vestu do pasu, které má muž oblečené pod kabátem. Obojí nesou stopy oděvního vývoje počátku 19. století, kdy se rozšířil krátký mužský kabátek špenzr, jenž se vyznačoval dvouřadově zapínanou přednicí s klopami. Ozvěnou dobové módy je zřejmě též tvarování rozměrného klobouku zvaného člon, jehož válcovité, vzhůru se rozšiřující dýnko i ohrnuté okraje střechy se nejspíš inspirovaly tvarem nízkého cylindru. Oproti tomu hnědé kožené kalhoty pod kolena ještě patří do druhé poloviny 18. století. Typické jsou pro ně přiléhavé nohavice, volný sed a dva rozparky v pase ozdobené výšivkou. Kalhoty prodlužují nezbytné bílé plátěné vyléčky, zastrčené do vysokých bot.

(Lit.: Bečák 1941)