Nová Lhota, 1900, Národní ústav lidové kultury
V etnografi cké oblasti Horňácko zaujímá obec Nová Lhota zvláštní postavení, což je obzvláště patrné na mužském oděvu. S ohledem na použitý materiál, kterým je domácí konopné plátno a hrubé nebarvené sukno, působí jako velice starobylý a autochtonní projev. Ovšem v konstrukci oděvních součástí jsou zřetelně patrné vztahy k sousedním regionům. Dlouhé soukenné kalhoty se švy na bocích nohavic a přinechaným sedlem naznačují, že až sem zasahoval z jihu vliv nížinných uherských kalhot. Ty si zde navíc zachovaly velice starou formu s jedním rozparkem v pase (druhý je pouze naznačený), s jejíž obdobou se setkáváme v Novém Hrozenkově, na Valašsku a sousedním západním Slovensku. Stejný vliv prozrazuje košile, má zavinovací trup, přeloženou přednici, vázanou na dva páry tkanic a pravoúhlé rukávy nabírané do manžet. Oproti tomu vesta pruclek a kabátek kamizola dokládají čilé styky s nedalekým Uherskobrodskem, kde bychom mohli najít jejich vzory a původ. Oboje mají jednořadové zapínání, zádové tvarující švy zakončené překrytovými rozparky, rukávy tvarované v předním i loketním švu a samozřejmě kapsy s oble tvarovanými patkami. Jediným dokladem blízkého karpatského prostředí je specifi cký druh obuvi, jakým jsou kožené krpce. Ty byly ovšem již na konci 19. století nahrazovány vysokými holínkami a později šněrovacími bagančaty.

(Lit.: Klvaňa 1918, Frolec 1962)