Loučany, 1890, Vlastivědné muzeum v Olomouci
Oděv muže z Prostějovska zaujme živou barevností červeno-zelené rostlinné výšivky na vestě a kabátku, kombinované s ostře žlutými koženkami. Barvení kalhot žlutou hlinkou je na Hané doloženo již v 18. století, kdy zasahovalo až na Kroměřížsko. Postupem doby však ustupovalo a oblibě červenohnědé barvy, takže nakonec zůstalo zachováno pouze na Prostějovsku. Ve střihu kabátku a vesty je dobře patrné prolínání starších a mladších střihových prvků stylových oděvních součástí, jejichž kombinací vzniká svébytná podoba lidového oděvu. Při pohledu z přední strany vykazuje kabátek všechny znaky krátkého vypasovaného špenzru z počátku 19. století. Typická je pro něj přednice s klopou a dvouřadovým zapínáním na malé okrouhlé knofl íky, jež ve dvou hustých řadách sahají až na ramena. Přiléhavé rukávy jsou tvarované v předním i loketním švu a zachován zůstal i typický detail svislé patky na rukávové manžetě. Ovšem při pohledu na záda je zřejmé, že kabátek měl svého staršího předchůdce, jehož široké zádové díly a především zakončení princesových švů třemi nákrytovými rozparky ho řadí k oděvu konce 18. století. Stejnému období odpovídá i vesta, která má shodně utvářené zádové díly, navíc u ní zůstalo zachováno jednořadové zapínání přednice. Pod vestou se nosila dlouhá bílá košile s řasenými příramkovými rukávy, která zastrčená do kalhot nahrazovala spodní oděv. Nohavice doplňovaly bílé plátěné návleky vyléčky zastrčené do vysokých bot. Na hlavě má muž klobouk s válcovitým dýnkem a širší krajem.

(Lit.: Zbořil 1928, Bečák 1941)