Dolní Bojanovice, 1930, Národní ústav lidové kultury

Etnografická oblast Podluží, ležící při hranicích Moravy, Slovenska a Rakouska, byla v minulosti národnostně dosti různorodá, z čehož badatelé odvozovali svébytnou podobu zdejší oděvní kultury. Především Chorvati byli pokládáni za původce některých výrazných oděvních součástí. Z dnešního pohledu se jako mnohem důležitější jeví vztah k západnímu Slovensku, s nímž má oblast společné střihy i vzhled některých oděvních součástí. V oblečení mladíka jistě zaujmou dlouhé úzké soukenné kalhoty s bohatou šňůrovou aplikací na stehnech, podle barvy nazývané červenice. Boty mají vysoké holínky, na okraji po uherském způsobu vykrojené a opatřené fialovým střapcem. Bílá plátěná košile je sešitá z rovných dílů, přednice je přeložená a zavázaná na dva páry tkanic. Obdélné rukávy jsou členěné pásy bílé výšivky na tylu, která lemuje též jejich hladký okraj. U krku je košile svázána červeným šátkem složeným do úzké vazačky. Krátká vesta z červeného brokátu s vytkávaným květinovým vzorem je na okrajích přednic a průramků bohatě lemována portami. Výraznou dominantu kroje tvoří malované stuhy připnuté na přední straně vesty. Klobouk hrotek je ozdoben volavčím perem, znakem svobodného mládence.

(Lit.: Klvaňa 1918, Dostál 1948, Dostál 1959) 0