Luhačovice, 1890, Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně
Ženský oděv z luhačovického Zálesí si zachoval řadu starobylých součástí, mezi něž řadíme sukni s živůtkem zvanou leknice, prozrazující vazby na širší moravsko-slovenské pomezí. Na Luhačovicku se z ní však stal spodní oděv, přes nějž se oblékala sukně, zástěra a košilka rukávce. Ta je příramkového střihu s krátkými přiléhavými rukávy a stojatým límečkem, ozdobeným na ramenou a kraji rukávů páskem žluté výšivky. Přes rukávce se obléká fi alová soukenná vesta kordulka s hlubokým okrouhlým výstřihem, obroubeným skládanou stuhou a kovovou krajkou. Tento typ vesty se rozšířil na konci 18. století a setkáváme se s ním v řadě oblastí po celé Moravě. Oproti tomu černá plátěná hustě skládaná sukně kasanka má řadu shodných znaků se starou formou oděvní zástěry zvané šorec rozšířené na Slovácku. Široká zástěra z bílého květy potištěného kartounu překrývá nejen přední, ale též boční strany sukně. Na hlavě má dívka uvázaný červený tištěný plátěný šátek obroubený zelenými třásněmi vázaný jednoduše pod bradu. K typické obuvi patří červené soukenné střevíce s dlouhým jazykem.

(Lit.: Václavík 1930, Petráková 2007)