Kněždub, 1950, Národní ústav lidové kultury
V lidovém oděvu na Veselsku se prolínají dva krojové okruhy. Zatímco ženský náleží k Uherskohradišťsku, mužský naopak ke Strážnicku. Jeho typickým znakem je kombinace kratičké vesty a košile s širokými otevřenými rukávy. Sváteční košile je pravoúhlého střihu s přeloženou na kraji vyšívanou přednicí, zavázanou na dva páry dlouhých tkanic. Široké rukávy s otevřenými kraji jsou ozdobeny černou rostlinnou výšivkou a krajkou, kterou však v průběhu 20. století nahradila prostřihovaná bílá výšivka tzv. šlingrování. Vesta kordulka ušitá z barveného atlasu či damašku je výrazně zkrácená, přednice jsou vystřiženy do tvaru písmene O. Na zádech se nachází pro Veselsko typický vyšívaný věneček z polního kvítí a klasů. Starší způsob spínání přednic, svázání okrajů textilní tkanicí, připomíná dlouhá vytkávaná, později vyšívaná stuha. Dlouhé soukenné kalhoty zvané nohavice mají dva rozparky, ovšem typické šňůrování se na nich již nezachovalo. Ozdobnou funkci přebírají dvě lištové kapsy vyložené červeným suknem a žlutý kašmírový šátek s třásněmi uvázaný v pase. Černé boty mají vysoké tvrdé holínky. Na hlavě má mladík dobový městský klobouk ozdobený vonicí a dvěma bílými kohoutími pery kosárky.

(Lit.: Klvaňa 1918, Šimša 2011)