Velké Meziříčí, 1870, Městské muzeum ve Velkém Meziříčí
Ženský oděv z Horácka působí stejně tak střízlivě jako oděv mužský. Kromě výběru oděvních součástí má na této skutečnosti svůj podíl i výzdoba, která se uplatňuje především v podobě bílé předkreslené výšivky. Na zástěrách jsou to rozměrné květinové kompozice, na rukávcích drobnější ornament lemuje límec a okraje rukávů. Z celého oděvu tak asi nejvíce pozornosti zaujme krátký kabátek z béžového modře potištěného kartounu, jehož střih vychází ze stylového oděvu posledních desetiletí 18. století. Charakteristický je pro něj oblý výstřih, lemovaný plochým zaobleným límcem, a úzký šůsek při dolním kraji, podšitý zelenou hedvábnou stužkou. Hluboký výstřih sice vyplňovala košilka, přesto si do něj ženy vkládaly trojcípý šátek zvaný půlka. Spodní oděv tvoří dlouhá košile, přes kterou se obléká košilka s krátkými rukávy, vesta a vepředu uzavřená sukně. Ta se na Horácku šila z místních materiálů, které vyráběli zdejší tkalci, byl to především lněný kanafas a pak také polovlněná šerka. Typické je střídání širších a užších barvených pruhů, vytvářejících pravidelnou texturu tkaniny, v našem případě zelený základ s červenými a modrými proužky. Vepředu je sukně přepásaná bílou plátěnou vyšívanou zástěrou. Na nohou má žena bílé punčochy a nízké botky. Hlavu kryje červený turecký šátek uvázaný na věnec s cípy obtočenými kolem hlavy.

(Lit.: Krejčů 1914, Svobodová 1977)