Kojetínsko, 1930, Národní ústav lidové kultury
Hanákům z okolí Kroměříže se přezdívalo baňáci, a to podle jejich širokých krátkých kalhot, jimiž se odlišovali od svých sousedů. Hanácké baně jsou totiž ušité z obdélných, tělu jen málo přizpůsobených dílů, jejichž šířka a sklady v pase nahrazují nedostatečné tvarování střihem. Pas je položen nízko na bocích a rozparek je jediný v krokovém švu. Tyto znaky řadí baně k nejstarším kalhotovým konstrukcím na Moravě, jejichž podoba se zachovala ve volných plátěných kalhotách zvaných gatě, třaslavice či drle, užívaných jako pracovní oděv na Slovácku, luhačovickém Zálesí i Valašsku. Na kolenou doplňují kalhoty bílé plátěné návleky vyléčky zastrčené do vysokých bot. Spodní oděv nahrazuje dlouhá plátěná košile, jejíž trup je v průkrčníku drobně nařasený a doplněný širokými příramkovými rukávy. Pod krkem je košile svázána plátěnou vazačkou vyšívanou černým rostlinným ornamentem, jehož motivy se opakují podél rozparku na hrudi i na manžetách rukávů. Oproti tomu na náramenicích nalézáme starší typ výšivky provedené žlutým hedvábím. Vesta je ušitá ze zeleného sukna, na přednicích a rozparcích zádových švů je ozdobena pestrobarevnou hedvábnou výšivkou kombinující geometrické a rostlinné motivy. Oděv doplňuje bílý kapesník a klobouk střípek s válcovým dýnkem a úzkou, nahoru otočenou střechou, jenž je co do velikosti vůbec nejmenší na Hané.

(Lit.: Bečák 1941)