Kroměřížsko, 1880, Muzeum Kroměřížska
Starší podoba hanáckého kroje se udržela především ve svátečním oděvu svobodných dívek. Na Kroměřížsku si navíc zachoval i původní proporce, takže vesta zde dlouho sahala až do pasu, pouze v zadní části byl kraj mírně pozvednutý, a to pouze proto, aby odhalil vyšívané oplečí. Místně se vestě říkalo kabátek a kromě délky je zajímavá i odstávajícími obloukovými šůsky při dolním okraji zad a také rovnými přednicemi bez výstřihu. Ty se však zapínají jen na několik spodních knofl íků, takže rozevírající se okraje vytvářejí falešný výstřih. Kroj si ostatně zachoval i jiné starobylé součástky. Spodní oděv tvoří sukně, zvaná trháčena, s širokým lemem a ramínky. Přestože to délka vesty nevyžadovala, i zde se oblékalo vyšívané opléčko, jehož nařasený lem přidržoval několik škrobených spodniček. Přes ně se zezadu uvazoval bílý fěrtoch, jehož plocha byla hustě řasená do drobných oblých varhánků. Zepředu se vázala zástěra zvaná fěrtúšek, od poloviny 19. století většinou již bílá, stále ještě však nevyšívaná, v našem případě z průsvitného, vodorovnými pásy vytkávaného batistu. Košilka zvaná rukávce je příramkového střihu s delšími šikmo střiženými rukávy, s nimiž se setkáváme u starší fáze krojů ze Slovácka i Valašska. Široké manžety rukávů jsou ozdobeny černou stylizovanou rostlinnou výšivkou z černého hedvábí, okraj je prodloužen úzkým krajkovým volánem. Plochý límec doznal v průběhu 19. století značného rozšíření, takže se mu začalo říkat placák, stále však ještě nenabyl podobu krajkového okruží. Na hlavě má dívka uvázaný velký červeně tištěný turecký šátek obroubený po obvodu žlutými třásněmi.

(Lit.: Bečák 1941)