Holešovsko, 1860, Vlastivědné muzeum v Olomouci
Dlouhý kabát patřil k výrazným prvkům oděvu hanáckých hospodářů, který dodával jejich vzhledu důstojnost a reprezentaci. V 19. století byl za typický považován především límcový plášť, ovšem vedle něj se zachovaly i starší typy kabátového oděvu, k nimž patří dlouhá bílá halina z Holešovska. Trup haliny je přiléhavý, tvarovaný na zádech princesovými švy, oproti tomu spodní část je volná, rozšířená vloženými klíny v princesových švech i středovém švu. Rukávy jsou přiléhavé tvarované v předním i loketním švu se zvýrazněnou manžetou na okraji. Ostatní oděv má obdobnou skladbu jako jinde na Hané. Spodní oděv nahrazuje dlouhá bavlněná košile sahající do poloviny stehen. Trup i příramkové rukávy jsou v horním okraji bohatě nařaseny a všity do stojatého límce. Krátké hnědé kalhoty pod kolena mají v souladu se starší tradicí v pase pouze jediný rozparek. Nohavice jsou volnější, podvázané darmovisy, které přidržují bílé plátěné návleky vyléčky zasunuté do vysokých bot. Kabátek i vesta se na Holešovsku šily z modrozeleného sukna a oproti ostatní Hané mají volnější střih. Na hlavě má muž klobouk s kulovitým dýnkem a širší střechou bohatě ozdobenou červenými pentlemi. Nezbytným doplňkem oděvu je bílý vyšívaný kapesník.

(Lit.: Kunz 1956, Ludvíková 2002)