Příkazy, 1890, Vlastivědné muzeum v Olomouci
Nošení krátkých kožených kalhot patřilo k typickým znakům oděvu Hanáků. Starší typ těchto kalhot měl široké žluté pytlovité nohavice a nízko položený pas s jediným rozparkem ve středovém švu, případně po jeho pravé straně. Nejblíže se jejich vzhledu blíží široké baně z okolí Kroměříže, ovšem rovný střih s jediným rozparkem mají též koženky z Holešovska a hostýnského Záhoří. Oproti tomu ve střední, západní a severní části Hané se prosadily krátké kožené kalhoty, odvozené ze stylového oděvu 18. století, jejichž střih mnohem lépe kopíruje proporce lidského těla. Nohavice jsou přiléhavé, kdežto sed je dosti volný, takže zadní část pasu převyšuje přední. V ní jsou prostřiženy dva rozparky ohraničující dosti širokou bránku, jejíž horní část se připíná k zesílenému pásu v kraji kalhot. Okraje rozparků a boční švy kalhot jsou ozdobeny krejčovskou výšivkou, která kombinuje rostlinné a geometrické tvary vyšité pestrým hedvábím v zelené, modré a růžové barvě. Pod kolenem byly kalhoty zavázány koženým řemínkem darmovisem, který přidržoval bílé návleky vyléčky zastrčené do vysokých bot. Výrazným doplňkem mužského oděvu je široký kožený pás vyšitý pavím perem. Dlouhá košile je na náramenicích ozdobena stylizovanou rostlinnou výšivkou ze žlutého hedvábí, kdežto manžety a vazačka jsou vyšity mladším typem černého ornamentu. Mladí muži přes košili oblékali pouze vestu, takže se široké rukávy mohly škrobit, aby se zvýraznil jejich objem. Vesta z Olomoucka je taktéž zelená, ovšem výšivka na přednicích a rozparcích je střídmější a barevnost tlumenější. Vzorem nízkého klobouku s ohrnutou střechou je bezesporu stylový nízký cylindr z počátku 19. století.

(Lit.: Bečák 1941, Ludvíková 2002)